Eliška Čechovská: Fandím každému, kdo se nebojí oživit tradice
*Eliška (28) ★ ilustruje a vyšívá pod značkou Vyšiju -> její misí je šířit krásu folkloru a uchovat tuto tradici dalším generacím ✗ má ráda knihy, přírodu a vaření pro své blízké
Co pro tebe folklor a tradice znamená a kdy a proč tě tahle oblast přitáhla natolik, že jsi založila Vyšiju?
Folklor a tradice vnímám jako důležitou součást svého života, jsou pro mě takovou stálou kotvou a jistotou v tom dnešním rychle se měnícím světě. Cestu k nim jsem si našla až v dospělosti. Vyrůstala jsem na Moravě tak trochu obklopená tím vším a brala jsem folklor jako samozřejmost. Až v době pobytu v zahraničí a následného studia vysoké školy v Plzni se začala moje vášeň k folkloru postupně rozrůstat víc a víc. Právě v Plzni jsem vytvořila moje první folklorní výšivky a nevědomky to celé vyústilo až k mé dnešní tvorbě pod značkou Vyšiju.
„Zjistila jsem, že v Česku není k dostání kvalitní zboží, které by reprezentovalo naši zemi a její tradice.“
Tvojí misí je šířit krásu folkloru do světa a tvým přáním předávat tradice dalším generacím. Proč je to pro tebe důležité?
Věřím, že díky tradicím můžeme v čemkoliv nalézt ty správné hodnoty. Například je neuvěřitelné, kolik zvyků je spojeno s péčí o přírodu. Když to porovnám s dnešním přístupem, tak mám mnohdy pocit, že z ní jen bereme. Myslím, že právě věci jako tradice, kontinuita či pokora jsou obzvlášť v dnešní době důležité.
A proč chci šířit krásu folkloru dál a dál? Jednou jsem chtěla poslat pohled a narazila jsem. Zjistila jsem, že v Česku není k dostání kvalitní zboží, které by reprezentovalo naši zemi a její tradice. Dokonce i poslat jeden vkusný pohled byl problém. A pokud chceme naše tradice uchovat a předat dál, není právě smysluplná a líbivá prezentace tou nejlepší cestou? Vždyť zájem o folklor je i ve světě, důkazem jsou objednávky, které tam posílám.
„Věřím, že díky tradicím můžeme v čemkoliv nalézt ty správné hodnoty.“
Přijde ti, že se úcta k tradicím obecně vytrácí?
To určitě ne, spíše vnímám opak. Nejen o tradice je větší a větší zájem. Ale určitě je potřeba říct, že každý tu úctu cítí a projevuje jinak. Na tom každopádně není nic špatného. Někteří se nebojí více experimentovat a jiní se drží přesných pravidel. Také vidím, jak se na různých místech napříč republikou oživují tradice a zvyky, které se na tom místě již několik desítek let nekonaly. Někdy je to bohužel doprovázeno až příliš kritickými komentáři okolí, nejčastěji mířenými na kroje a jejich vzhled. Tohle mě vždy zamrzí. Fandím každému, kdo se nebojí oživit tradice, a ještě si to užije.
Vyšívání se stává čím dál víc oblíbenou aktivitou, proč si myslíš, že tomu tak je?
Ať už vyšívání, kváskování či jiná rukodělná činnost, vše teď dost frčí. Tvořit rukama přináší klid a relax. Obzvlášť dnes potřebujeme alespoň jednou za čas vše kolem nás vypnout a prostě si jen tak hrát, uvolnit se a zpomalit.
„Tvořit rukama přináší klid a relax. “
Jak ses naučila vyšívat ty a co pro tebe práce rukama znamená?
Ve vyšívání jsem samouk, začala jsem teprve před pár lety. V rodině máme totiž mimo jiné několik částí starších krojů. A já pořád slyšela, jak ty výšivky na nich jsou složité a že to dneska už nikdo neumí udělat. Tak jsem si jednou jednoduše sedla, zkusila to a zjistila, že nejde o nic složitého. Tím, že se od střední věnuji ilustraci, mám tuto pro jiné uklidňující činnost zafixovanou jako práci. Tak jsem zkrátka potřebovala ještě jinou rukodělnou činnost pro zábavu a tou se stalo vyšívání. To, že obojí se krásně doplňuje ve Vyšiju, je vlastně už náhoda.
Který ornament je ti nejbližší a proč?
Všeobecně mám ráda všechny lístky ať už malované nebo vyšívané. Líbí se mi, jak vše dokáží propojit a sjednotit. Mezi mé favority taky patří vinná réva v podobě hroznu, který mám dokonce jako tetování na ruce.
Každý rok ilustruješ folklorní kalendář, jaký je tvůj nejoblíbenější měsíc a tradice v něm?
Kalendář letos vydávám už popáté a každý rok se najdou měsíce, u kterých je těžké si vybrat, co nakreslit dřív. Oblíbený měsíc nemám. V každém z nich se totiž najde několik tradic, na které se těším, až je budu kreslit. Nejméně blízké jsou mi ale Velikonoce. Přiznám se, že více zajímavé mi na jaře přijde vítání jara, čištění studánek a různé další rituály převážně s pohanskými kořeny.
Vytváříš balící papíry s motivem modrotisku, krojové papírové panenky, vyšívací sady pro DYI a další – jak k tobě přichází inspirace k tvorbě?
Většinou jde stále o věci, které mě osobně na trhu chybí. Párkrát jsem se, ale už nechala inspirovat nápady, které mi přišly od lidí. Třeba takové folklorní tetovačky. Můj seznam nápadů se ale pořád plní dalšími a dalšími plány. Dobré věci chtějí čas a já si vždy dávám záležet, aby bylo vše dotažené do posledního detailu.
Jaké místo má v tvé tvorbě udržitelnost?
Dávám si záležet na tom kde věci nakupuju a kde se vyrábí. Zároveň mám sama ráda praktické věci s dalším využitím. Proto se třeba v mých vyšívacích sadách vyšívá přímo na české lněné utěrky či tašku. Zkrátka chci, aby moje věci dělaly radost a pokud to jde, byly praktické a nesloužily pouze krátkodobě.
Co bys poradila začátečníkovi, který se chce pustit do vyšívání, ať už s tvými sadami nebo na vlastní pěst?
Nejdůležitější je nebát se začít. Moje sady jen pomůžou v začátku a dají pár rad a tipů. Ale ten hlavní krok je na každém. Já sama jsem si třeba na začátku nejvíce lámala hlavu s materiály. Trvalo mi celkem dlouho, než jsem našla ty správné. Což věřím, že některé lidi může úplně odradit od toho zkoušet to dále.
