Marcus Wallinder a jeho přátelštější kousek Instagramu

Marcus je švédský fotograf, designer a tvůrce @meanwhileinnowhere. Jeho barevné a hravé vizuály vás transportují do jiného světa. Marcus nejraději fotí ve čtvrti ‘Sankt Knut’ v jeho rodném Malmö, které hraje centrální roli v jeho tvorbě.


Vezmeš běžné architektonické objekty a transformuješ je v nevšední kousky umění. Jsou opravdové? Jak pracuješ?

Ve své práci vycházím ze skutečné fotografie, se kterou rád experimentuji. Používám různé úpravy až dosáhnu výsledku, který hledám. Retušuji, experimentuji, šťouchám, barvím, rovnám, přidávám, odebírám, vše opakuji a mohl bych pokračovat dál.

Jak jsi přišel s tímto niche nápadem?

Když jsem před více než 13 lety poprvé začal používat Instagram, fotil jsem detailní záběry oken a dveří. Byl jsem fascinován drsností a hrubostí mého rodného města. Postupně jsem začal experimentovat s různými kompozicemi, až jsem se dostal ke spojování více fotografií a vytváření velkých obrazových domů a dokonce i bloků budov. V poslední době mě více bavilo zkoumat stíny, tvary a přibližovat si barevné stěny se zábavně vypadajícími detaily. 


Vytvořil jsi zcela nový svět.

Tajně bych si přál podílet se na plánování měst. Skrze svoji práci tvořím, co chci. Žiji tak svoji fantazii. Na focení mě fascinuje možnost si zas a znovu najít další místo a odškrtnout si jej ze svého seznamu.

Své umění na Instagramu doplňuješ o vtipné komentáře, zábavná fakta, společenské stereotypy či problémy, ale i krátké hádanky. Proč je to pro tebe tak důležité?

K jednotlivým obrázkům jsem jednoduše chtěl vytvořit nějakou přidanou hodnotu a zároveň ukázat více ze své osobnosti. Snažím se ze své malé části na Instagramu udělat přátelštější a vstřícnější komunitu.


Symetrie nebo chaos?

Vždy jsem byl hodně strukturovaný člověk. Prošel jsem si chaotickým dětstvím, proto musím zůstat organizovaný, abych mohl fungovat, což se asi projevuje i na mé práci. Nicméně si myslím, že každé umělecké dílo potřebuje nějakou nedokonalost, která tě překvapí.

“Každé umělecké dílo potřebuje nějakou nedokonalost, která tě překvapí.”

Potřebujeme v životě tajemství?

Záhady jsou pro nás zásadní a já věřím, že je důležité si v životě udržet zvědavost ve všech jeho nevšedních aspektech. Zvědavost déle udrží náš mozek aktivní a ve střehu. Je to jako s každým svalem, který tréninkem sílí, mentální cvičení způsobené zvědavostí dělá naši mysl všímavou a pozornější!

“Každý sval tréninkem sílí. Mentální cvičení způsobené zvědavostí dělá naši mysl všímavou a pozornější!”

Existuje stereotyp, bez kterého bychom mohli žít?

Třeba stereotyp, že psi honí kočky. Abych byl upřímný, už jsem viděl mnohem více klipů, kde kočky obtěžují nevinné psy! Asi je jasné, že “hraji” za tým kočky.

Kdybys měl pět minut na to, abys mě naučil něco nového, co by to bylo a proč?

Stále mi to moc nejde, ale chtěl bych k sobě být laskavější. Je to nedostatečně učená a vzácná dovednost, kterou bych chtěl ovládnout, a pokud se mi to podaří, naučit ostatní. Život je hřiště a neměli bychom ho brát moc vážně! Více si hrejte a méně pracujte!

Proč „mezitím nikde“?

Jak jde čas, líbí se mi můj název čím dál víc. Je pro mě symbolem toho, jak se snažím vytvořit si svůj vlastní svět.  Vychází z reality, ale já jsem mu dal nečekaný vývoj. 



Zde naleznete limitovanou edici výtisků meanwhileinnowhere.

Všechny fotografie ©meanwhileinnowhere


Previous
Previous

Eva Blut: Navrhuje kabelky, které mluví tvojí řečí

Next
Next

Eliška Čechovská: Fandím každému, kdo se nebojí oživit tradice